Zákony džungle! Podřiď se! ... Proč se nás manipulátoři i mnohé jejich oběti snaží přesvědčit, že ve společnosti platí jejich "pravidla"?

Chlapcovo postupné probouzení totiž symbolizuje situaci člověka, který si po letech trápení, začíná uvědomovat, že už nechce být loutkou v něčích rukách.

Je zajímavé sledovat, jak různé typy uměleckých děl ve svých námětech využívají fenomén manipulace v mezilidských vztazích.

Např. román Oscara Wilda Obraz Doriana Greye, novela R.L. Stevensona Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda, divadelní hra T. Williamse Skleněný zvěřinec nebo český film Ireny Pavláskové Čas sluhů. A abychom nechodili jen do náročných témat. Právě teď, když píšu tento článek, sleduji jedním okem s dětmi pohádku Kouzelník Žito. Pavel Kříž v ní hraje ukázkově slizkého rádce Neklana, jehož by bylo možné dát do jedné z vitrín pomyslného Muzea manipulace.

Tématu manipulace ve vztazích se ale občas a nezáměrně dotknou i díla, jejichž hlavním námětem je něco jiného. Podívejme se na jeden příklad.

Třetí kniha džunglí

Brněnské rockové uskupení Progres 2 vydalo v roce 1982 vynikající dvojablum s názvem Třetí kniha džunglí. Jedná se o hudebně scénický projekt, jehož příběh v básnické zkratce vypráví o chlapci, který se podobně jako Kiplingův Mauglí, ocitá uprostřed džungle a pod vlivem toho, co prožívá, s ní vede dialog. Je zajímavé, jaké nečekané analogie lze v této skvěle zazpívané komunikaci objevit.

Hned ve druhé skladbě nazvané "Setkání" si všemocný hlas pralesa bedlivě střežící zákony Džungle všímá podezřelého dvounohého tvora odrážejícího na svém těle světlo Měsíce.

Pokud vám nevadí rocková hudba, zaposlouchejte se - autorem je textů je známý, již zesnulý textař a básník Vladimír Čort:

Hlas pralesa bděle rozeznává nebezpečí, které se v lidském mláděti skrývá. Ještě dřív, než si chlapec začne uvědomovat svou odlišnost a přirozenou touhu po nezávislosti, snaží se projektovat do jeho mysli, že přece "jsme jedné krve, jen my, ty a já."

Po delší mezihře, ve druhé části této skladby, hlas pralesa přitvrzuje. Přechází z působení na rozum k hladkému působení na srdce dospívajícího chlapce. Vemlouvavě mu za jeho věrnost zákonu slibuje nadstandardní péči:

"Tvá buď ranní svítání

Šťáva plodů uzrálých

Déšť Vůně Žár

Stín stromů ...",

a nakonec apeluje na jeho přirozenou potřebu být součástí něčeho velkého:

"... a Džungle

věčná Matka ráje.

V nás ožíváš,

Ztracený,

jsi náš..."

(Z hlasu Zděňka Kluky mě dodnes u velkého finále této skladby běhá mráz po zádech.)

Ale poslouchejme dál, protože chlapec se snadno oklamat nedá. Jeho probouzející se rozum i city začínají klást nepříjemné otázky.

Skladba "Kdo jsem" a Roman Dragoun:

"Cítím, jak tížíš mě, čím víc se ptám

Kdo jsem?"

Hlasu pralesa sledujícímu chlapcovu sílící touhu po svobodě, dochází argumenty a nezbývá mu než zastrašovat silou.

Skladba Zákon:

"Síla je řádem a bude dál

slabý jen vstává, aby se bál."

Chlapec namítá:

"Má rovnost není obojetná

říkám si uprostřed vás."

A slyší tuto jasnou odpověď:

"Ve spánku nechej pochybnost svou

zárodky bouří v chaosu jsou.

Tak je to od věků

soudit nás člověku

nepatří

džungle je životem v nás."

A tím jsme dostali do velkého finále prvního alba tohoto projektu a ke klíčové skladbě Strach. Poslechněte si a zkuste rozpoznat, o čí strach se v ní jedná:

"Od opičích stád

doléhá sem smích

Čím jsou jim pouta, jež zákon jim dal?

Viděl jsem je hnát

dravce ze svých hnízd

Být jimi přál jsem si, jak jsem tam stál.

Co kdybych tak já

jejich kámen měl

svou volnost bránil a byl něčím víc?

Kopí ostří má

tíží ruce mé

Cítím, jak své jméno sám umím říct.

Zůstaň tím, čím jsi byl

bláhový

Čas tvůj se naplnil

sám to víš

Dej pryč tu zbraň a s ní

strachu stín, co nás poutá

k očím tvým.

Jednou musím dál

přes ten věčný práh

ty si mé pouto a skončíš i s ním

Kolik sil mě stál

všemocný hlas tvůj

půjdu a víckrát tě už nespatřím

Zůstaň tím, čím jsi byl

bláhový

Čas tvůj se naplnil

sám to víš

Dej pryč tu zbraň a s ní

strachu stín, co nás poutá

k očím tvým..."

Skladba se jmenuje Strach ne proto, že by popisovala tísnivé pocity chlapce, ale proto, že strach zcela ovládl hlas pralesa. Strach ze zbraně v chlapcových rukách jako symbolu jeho nezávislosti.

Jak se příběh vyvíjí na druhém albu lze sledovat na Youtube. 

My se teď ale podívejme na slíbenou analogii tohoto příběhu s tím, jak a proč se nás manipulátoři i mnohé jejich oběti snaží přesvědčit, že ve společnosti platí jejich "pravidla".

Mnohých podobných rysů jste si už asi povšimli sami. Chlapcovo postupné probouzení symbolizuje situaci člověka, který si možná po letech trápení, začíná uvědomovat, že už nechce být loutkou v něčích rukách.

Této zpočátku neuvědomované touhy po svobodě a po rovnoprávných vztazích, si manipulátor obvykle rychle všimne a nasadí různé páky, které mají společný účel. Vrátit dotyčného do patřičných mezí. Do zákonů džungle, který platí ve světě koexistence systematických vztahových manipulátorů ale žel i mnoha jejich obětí, které na nekonečnou "hru" s jejich životy přistupují.

Když se to Hlasu pralesa nepodaří a když se navíc v rukách dotyčného objeví zbraň, ovládne tohoto tyrana zděšení.

Existuje nějaká účinná "zbaň" proti systematické manipulaci ve skutečném světě? Existuje Jsou jí účinné kontramanipulativní metody a techniky, které lidem s touhou po svobodě pomáhají se postupně z "jejich" uměle vytvořených a o to krutějších "zákonů džungle" osvobodit.

Osvojit si tyto techniky ovšem není vždy jednoduché. Proto jsme pro zájemce o tuto problematiku připravili dlouhodobý program POMOCI LIDEM OHROŽENÝM VZTAHOVOU MANIPULACÍ. Pokud k takovým lidem patříte, ověřte si účinnost této pomoci: Získejte 17minutový videobook Tři mocné zbraně vztahových manipulátorů.