Co má společného každá manipulace ve vztazích na straně oběti? Hluboké stopy v nevědomí. Dávat se musí. Psychosomatické potíže. Ztracení přátelé.
Více štěstí je v dávání než v přijímání. Tahle stará a krásná pravda je ve vztahu psychického upíra a jeho oběti zneužívána způsobem, který bere dech. Každý příběh tohoto zneužívání je jiný, ale v několika věcech jsou si podobné.
Téměř vždy je tu nějaký první predátor, jakýsi zasvětitel, který svou myšku už v jejím útlém věku naučí, že dávat musí. A speciálně jemu. A kdykoli on si zamane. To v nevědomí myšky vytváří hlubokou stopu: Starším, silnějším nebo naopak slabším, jsem já, myška, povinna dávat. Očekává se to ode mě. Je to tak správné. Musím.
Přichází krátká úleva
Myška (nebo myšák) s timto programem vyroste. Svému prvnímu predátorovi obvykle unikne, osamostatní se a na nějakou dobu přijde úleva. Ale ať už má myška navenek jakoukoli povahu, tam uvnitř, dole, v jejím nevědomí ten vzorec z dětství stále pracuje. A prosakuje neomylně na povrch .
Netrvá dlouho a své kořisti si všimne nový predátor. Může se t ostát kdekoli, v její nové rodině, v zaměstnání, v jakémkoli jiném užším společenství, kde si lidé vidí do talíře. A jestli si normální lidé někde vidí do talíře, tak maskovaný drákula, ten vidí myšce až do žaludku. A vycítí svou příležitost. Zvlášť když je myška hezká, v něčem úspěšná nebo jinak zajímavá. To už není jen příležitost, to je bezbranná a tučná kořist na dosah ruky.
Stejný scénář jako v dětství
Myška díky vzorcům ve svém nevědomí neprohlédne, že se na její životní energii přisál nový drákula. Snaží se ze všech sil, slouží, pomáhá, vydává se a postupně opět chřadne a ubývá. Stejný scénář jako v dětství, jen v jiných dospěláckých kostýmech.
Myška hubne nebo naopak tloustne, dostavují se první zdravotní problémy, přátelé se tak nějak vytrácejí, myška se trápí, ale příčina těchto změn jí většinou uniká. Pokud ten proces odebírání energie a častého drobného ponižování není odhalen, a naopak se třeba k původnímu predátorovi přidají ještě další, mohou se u oběti této honby začít projevovat i vážnější psychosomatické potíže. Postupně ji přestává bavit vše, co si v rámci krátkého pobytu na svobodě tak užívala. Nezřídka v takovém stavu sahá po antidepresivech.
Odčerpání energie
Když "myška" nakonec díky atmosféře kolem ní vytvořené skutečně přijde o všechny přátele a ztratí tak šanci na pomoc zvnějšku, vede odčerpávání její životní energie postupně až k nevyhnutelnému konci. "Myška" se ve smyslu slova dávat, udává až k doslovné smrti. Samozřejmě, že ne všechny příběhy "myšek" vedou k těmto fatálním koncům. A taky ne každá oběť psychického upíra měla s něčím takovým zkušenost už v dětství.
Příběhů o tomto 'neštěstí v dávání' je bezpočet, přesto jedno mají společné: vždy se jedná o hrubé zneužívání dobrých vlastností oběti s cílem vydrancovat její pravé já a učinit z ní loutku na hraní. Zda to přežije či ne, je predátorovi upřímně jedno.
Další obsah: