Pochopte svého "drákulu". Kde se v člověku bere nutkavá potřeba být ve vztahu k jinému člověku dravcem? 

19.02.2019

+ audio ...
Motto: "Právě v této nejvnímavější fázi života někteří lidé pod vlivem zlých okolností přebírají neviditelnou štafetu od svých podobně postižených bližních ... "


Je možné, že člověka, který z nás vysává duševní energii, chápeme. Nebo si to aspoň myslíme. Možná proto, že je nám vašeho "drákuly" líto. Nebo proto, že my sami si od někoho jiného tu energii bereme také.

Je-li naše tolerance toxického vztahu založena na těchto pochopeních, pak se smiřujeme s tím, že naše vztahy jsou napodobeninou skutečného přátelství a skutečné lásky. Chemické náhražky také vypadají a chutnají jako opravdové jídlo, ale žádnou výživu tělu nepředávají. 

Podobně vztah s psychickým upírem může na první pohled vypadat jako přátelství nebo dokonce láska, ale přitom je to něco, co nás může pomalu zabíjet. 

Drákulovská láska

Zkuste svého "drákulu" pochopit jinak. Ona to z jeho strany ve skutečnosti láska je, jen nějak podivně transformovaná. Psychické energie mívají různou kvalitu. Té nejušlechtilejší se říká nepodmíněná láska. Ta nebere, pouze dává. Tou disponuje např. maminka vůči svému miminku. Další kvality psychické energie zahrnují škálu od podmíněné lásky až po čirou nenávist. 

Zvláštní, transformované místo zaujímá právě drákulovská láska. Kde se všeho všudy bere něco tak zvráceného?

Kořeny jsou v dětství

Odpověď je, že v dětství. V této nejvnímavější fázi života lidé pod vlivem zlých okolností přebírají neviditelnou štafetu od svých podobně postižených bližních. 

I těm se totiž něčeho nedostávalo a naučili se brát si to od jiných temnými drákulovskými způsoby. Bez soucitu, bez empatie ke své oběti, s jedinou potřebou - uspokojit svůj hlad. 

Hlad po čem? Po potřebě lásky, která jim byla odepřena. Obvykle té maminkovské, nepodmíněné lásky v nejútlejším věku. Té která nastartovává člověka pro "let do vesmíru". Právě při tomto deficitu a  pochopitelně ne vždy, pouze za souběhu určitých okolností, vzniká potřeba vysávat energii ze svého bližního, který je takovému drancování sebe sama otevřen.

Je to zlo

Je to zákeřné zlo, ale oběť si to ke své škodě těžko připouští. Zvlášť když je jejím upírem charismatický ušlechtilec nebo politováníhodná nemocná osoba. Pak ani ten pocit vlastní zahanbující nedostatečnosti spojený s neuspokojitelnou potřebou získat to zpět skrze něco jiného, nestačí k tomu, aby byly věci pojmenovány pravými jmény. Oběť má z toho dokonce strach.

A to je jedna z poťouchlých jistot vztahových predátorů. Vědí, že jejich oběti se bojí informací. Ten strach je do určité míry pochopitelný. Přiznat si, že jsem obětí psychického upíra, je jako připustit určité postižení. Oběť je obvykle ve své situaci sama. Není si jistá, co se s ní děje. Bojí se o tom mluvit, aby se nezesměšnila a neupadla do izolace. Její úhel pohledu na všechno kolem je zúžen do štěrbiny vytvořené vztahem s predátorem.

Ve skutečnosti je to právě tento strach, který oběť vztahové manipulace ovládá. Strach, který je nutné pro osvobození z tohoto toxického prostředí překonat.



Chcete se nás ohledně vztahové manipulace na něco zeptat?
Napište nám. Odpovídáme zpravidla do 48 hodin.

nebo