Manipulujete také. Přesto nejste manipulátor. O zásadních rozdílech mezi občasnou a systematickou manipulací

Ještě jednou se vracíme k testu "Znaky manipulativního chování", protože si potřebujeme být jisti jednou věcí: Jaký je rozdíl mezi občasnou a systematickou manipulací?

Tato otázka je skutečně na místě, protože význam slova manipulace je tak široký a zároveň zamlžený, že převládá povědomí jakéhosi těžko definovatelného společenského jevu jako je např. lhaní.

Jako bychom to více či méně nenápadně dělali všichni, takže manipulovat se postupem času stalo tak nějak společensky přijatelným a tolerovaným způsobem komunikace a chování.

Politici manipulují, média manipulují, obchodníci s námi manipulují a ještě se tím někdy chlubí. Existuje prý bílá manipulace, kterou lze tolerovat, protože je vedena dobrými úmysly.

Ale je to opravdu tak? Manipulujeme skutečně všichni?

Do určité míry to tak skutečně je. I já někdy "manipuluji". Se svým manželem, s dětmi. Přesto to neznamená, že jsem manipulátor. A ani vy jím nejste, i když to asi občas děláte také.

Nejste systematický manipulátor. Jak to vím?

Má to tři důvody:

1. Neděláte to vědomě. I když je pravda, že to platí i o některých systematických manipulátorech. Takže sama o sobě tato podmínka nestačí.

2. Neděláte to programově. To už naopak platí jen o systematických manipulátorech. Manipulovat s druhými je součástí jejich života.

Ale hlavně je tu třetí důvod:

3. I když vám to občas ujede, nemáte při tom potřebu žít dlouhodobě na něčí úkor a vysávat něčí životní energii.

Opomíjený společenský problém

Proto nejsme skuteční manipulátoři, kterým říkáme systematičtí. To je tedy odpověď na otázku v úvodu: V čem se liší příležitostný manipulátor od toho systematického.

Jenže tento podstatný rozdíl se téměř nerozlišuje, a tak je v tom docela zmatek. Na internetu se v posledních třech letech roztrhl pytel s návody Jak se bránit manipulaci ve vztazích. Články, návody, kurzy. Neříká se ale jaké manipulaci. A hlavně proč bychom to vůbec měli dělat? Aby se čtenář či zákazník sám naučil tzv. přijatelně manipulovat?

Nekritizujeme to, jen poukazujeme na to, že v této atmosféře zaniká závažnost systematické vztahové manipulace, která jejím obětem zasahuje do osobní svobody a nezávislosti v takové míře, že se jedná o opomíjený společenský problém.

Manipulace s rozdělením rolí. Jak z toho uniknout?

Rozdíl mezi občasnou manipulací a dlouhodobou manipulací, v níž jsou rozděleny role ve vztahu jednoho člověka vůči jinému člověku (agresor/oběť), je zásadní. Ta první je obvykle motivována nějakým momentálním ziskem. Ta druhá je vedena touhou po moci a zájmem ovládat život toho druhého.

Mnoho projektů osobního rozvoje je postaveno na myšlence, že ať se člověk nachází v jakkoli složité osobní situaci, pomoci mu může jen to, když změní své myšlení a jednání. Je to pravda, ale rozhodně ne vždy a beze zbytku.

V případě obětí systematické vztahové manipulace je tato změna velmi obtížná. Následky, které soužití s manipulátorem zanechává na osobnosti takového člověka, jsou tak rozsáhlé, že oběť sice musí vzít věci do svých rukou, ale po různě dlouhou dobu potřebuje pomoc a vedení zvenčí.

Znám to z vlastní zkušenosti. Především proto jsem s manželem postupně vytvořili projekt "Ne manipulaci ve vztazích" a šli jsme v něm do větší hloubky než je na českém internetu obvyklé.

Další obsah:

Škola umění kontramanipulace - online kurz, který učí víc než jen účinné obraně proti vztahové manipulaci