S testem "Znaky manipulativního chování" jste dostali do ruky účinný nástroj. Řekněme něco jako dobře nabroušenou sekeru. A tak jako se sekerou musíme naučit dobře zacházet, abychom sobě nebo někomu jinému neublížili, podobné je to i se "Znaky".

Na co si tedy dát pozor při práci se "Znaky"? Pojďme si to ukázat na jednom konkrétním příkladu. Vezmeme si k tomu jeden za znaků:

Znak č. 35. Svoje názory, jednání i neverbální projevy mění podle toho s kým je v kontaktu a jak se mu to hodí

Gábin nový partner. Co si o něm Hanka doopravdy myslí?

Kamarádky Hanka a Gabča si povídají u kávy o nové Gábině známosti.

Gabča:"Hani, tak co? Co mu říkáš? Povídali jste si spolu minulou sobotu na té párty, ne?"

Hanka: "Myslíš toho tvýho Mirka? Gabčo, super. Ani mladej, ani starej. Sledovala jsem, jak je k tobě pozorný. Hodíte se k sobě. Budete skvělý pár... Moc ti to přeju."

Gabča: " Jé to jsem ráda, že se ti líbí."

Hanka: "A jak vy dva? Chystáte se letos spolu někam na dovolenou? Nebo už plánujete do toho praštit?

Gabča: "To ještě ne. Zatím jen na tu dovču. Pozval mě na Šumavu. Má tam po rodičích chalupu."

Hanka: "No to je skvělý. Proč jezdit někam za hranice, když u nás je taky krásně."

Gabča. "Viď. Moje řeč!"

Gabča je po rozhovoru šťastná, že mohla o Mirkovi s někým mluvit a že jí ho Hanka pochválila.

Kdyby ovšem po několika dnech mohla být svědkem krátkého rozhovoru Hanky s jinou kamarádkou, říkejme jí třeba Marie, asi už by štěstím nezářila. Marie je kolegyně Hanky a Gabču také trochu zná.

Marie: "Ty Hanďo, hele. Viděla jsem včera Gábinu s tím novým chlapem...."

Hanka: "Fakt? No? A co mu říkáš?"

Marie: "Hele, já nevim. Nepřijde ti proti ní nějakej starej?"

Hanka: "Viď! Taky si myslím. A navíc, viděla´s to? Je o kousek menší než Gábina." (Smích)

Hanka: "Jo a víš kam ji pozval na dovolenou?

Marie: "?"

Hanka: Na Šumavu, ty kráso! Asi na víc nemá." (Smích)

Je Hana manipulátor?

Tak to byl typický znak č. 35 Svoje názory, jednání i neverbální projevy mění podle toho s kým je v kontaktu a jak se mu to hodí.

Dokážete si asi představit, že nejenom slova, ale i neverbální projevy Hanky se v rozhovoru s Marií diametrálně lišily od rozhovoru s Gábinou.

Jaký závěr z toho můžeme udělat? Řekli byste, že Hana je manipulátor, protože jinak mluvila s Gábinou a úplně jinak s Marií? Nemusí to tak být. Pokud má Hana ve zvyku projevovat toto hloupé chování, ale jiné znaky manipulace ne, nebude to asi nejlepší kamarádka, ale zároveň ji nemůžeme s čistým svědomím označit za manipulátorku. A už vůbec ne za systematickou manipulátor. (O rozdílu mezi občasnou a systematickou manipulací si budete moct přečíst v dalším článku.)

Jinými slovy, když někdo něco dělá, ještě to nemusí znamenat, že někým je. Muž, který nahazuje zeď, nemusí být zedník, žena, která štětcem nanáší barvu na plátno, nemusí být malířka. Podobně i jedinec, který se právě zachoval sobecky nebo manipulativně, nemusí být manipulátor.

To je tedy jedna chyba, které bychom se v souvislosti se "Znaky" mohli dopustit. Na základě jednoho nebo dvou naplněných znaků bychom si někoho ze svého okolí mohli ve své mysli označit jako manipulátora.

Ale je tu ještě jedno nebezpečí.

Nejsem spíš manipulátor já?

Je paradoxem, že empatikové, tedy lidé relativně snadno podléhající něčí psychické manipulaci, mají tendenci sami sebe obviňovat z toho, že manipulují. Jsou totiž velmi vnímaví vůči manipulativnímu chování a snadno si ho vypozorují i u sebe. A není úplně divu, všichni se totiž občas chováme do nějaké míry manipulativně.

Můžeme to tedy zrelativizovat a říci, že jsme všichni manipulátoři? A tím pádem se manipulací ve vztazích není třeba zabývat?

Ne, to určitě ne. Odborníci uvádějí, že abychom někoho za skutečného manipulátora mohli označit, musí se v jeho chování opakovaně projevovat minimálně 10 z těchto 40 znaků. Proč jenom 10?

Protože to není "jenom". Deset je vysoké číslo. To jen vůči té čtyřicítce vypadá jako malé. Těch 40 znaků je totiž sestaveno univerzálně, aby se do nich "vešel" každý typ manipulátora. Není totiž manipulátor jako manipulátor. 

V jiných 8 příbězích o vztahových manipulátorech, které jsou součástí prvního oddílu Školy umění kontramanipulace, jsou vidět velké rozdíly mezi. Marek má blízko k typu, který se označuje jako vzdělaný manipulátor. Pavla je zase spíš charismatický manipulátor. A Aleš inklinuje k tomu být tichým manipulátorem. O jednotlivých typech pak podrobně pojednáváme ve druhém oddílu online Školy UK.

Opatrnost je na místě. Důležitý je AHA-MOMENT

Jaký tedy můžeme udělat závěr ohledně práce se Znaky?

Z našich zkušeností, zkušeností našich přátel i našich studentů ohledně identifikace manipulativních osobností opakovaně vyplývá jedna věc. Jakmile se člověk, který se dostal do hledáčku jakéhokoliv typu skutečného manipulátora, nebo někdo, kdo se stal vysloveně jeho obětí, seznámí se znaky manipulativního chování a dokáže si pod nimi představit jejich konkrétní projevy, dochází u takových lidí k rychlému aha-momentu. Říkají: "To je přesně ono." "Teď je mi to jasné." "Není pochyb, že jsem v kontaktu s manipulátorem.

Pokud jste tento aha-moment v souvislosti se "svým" manipulátorem bez pochybností zažili, v testu vám jasně vyšlo 10 nebo dokonce více znaků, které se v chování toho člověka opakují, pak víte, na čem jste. A věříme, že kromě určitého zděšení, získáváte i silnou motivaci něco se svou situací dělat.

Pokud jste ale tento aha-moment nezažili, něco vidíte, ale máte pochybnosti, prosím raději ani sebe ani nikoho jiného za manipulátora neoznačujte. Označení manipulátor si skutečně "zaslouží" pouze člověk, jehož osobnost je natolik prostoupena manipulativními rysy, že o tom, nemáte sebemenší pochybnost.

Ale o tom více v příštím článku "Občasný nebo systematický manipulátor?"

Další obsah:

Škola umění kontramanipulace - online kurz, který učí víc než jen účinné obraně proti vztahové manipulaci